18. listopad

Den č.3, část první

Všude kolem jezera (200 m.n.m.) se tyčily strmé svahy a tak nám bylo jasné, kam povedou naše další kroky. Mezi těmi všemi kopci vyčníval jeden nejvyšší, který byl kdesi v dáli v mlze a do kterého jsem se na první pohled zamiloval (se slovy "ty vole, to musí mít alespoň dva kilometry"). V tu chvíli jsem ještě netušil, co nás čeká.

Po nezbytném dokoupení zásob jsme se vydali na cestu. Ta (logicky) vedla pořád do kopce a v 30° horku to nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Trasa naštěstí po většinu času vedla lesem, takže i když jsme si nemohli užívat výhledy, mohli jsme se aspoň ukrývat ve stínu.

Po několika kilometrech jsme dorazili do malé vesničky, která se skládala opravdu jen z pár kamenných domků, přesto mezi nimi nechyběla hospůdka. Chmelové osvěžení v tom počasí bodlo a posílilo nás před kritickou částí výstupu. Bylo před námi 300 výškových metrů na 1,5 kilometru délky. Tento výstup nebyl zadarmo, ale po dosažení sedla v 940 m.n.m nás čekal zasloužený výhled na celé jezero včetně centrálního ostrůvku Monte Isola.

Zpět

Vytvořte virtuální kalendář pro své blízké