20. listopad

Den č.3, část třetí

Trasa i nadále vedla po skalnatém hřebenu a já si najednou uvědomil, kam že to směřujeme. Ta špička v dáli, kterou jsem si o den dříve oblíbil, se najednou tyčila jen "kousek" před námi! V tu chvíli mě popadla obrovská radost a začal jsem se vzhůru šplhat skoro jako kamzík. Teda spíše jako takový hodně pomalý a opatrný kamzík, protože po obou stranách pěšiny padaly dolů opravdu prudké srázy.

Na vrchol jsem dorazil jako první a zanedlouho po mně i zbytek naší výpravy. Slova nedokáží popsat ten skvělý pocit, který jsme v tu chvíli měli. Nejenže jsme dokázali zdolat téměř 1 200 výškových metrů (vrchol ležel v 1 390 m.n.m) během jediného dne, ale především se nám naskytl úžasný výhled do krajiny, který stál opravdu za to. Na jedné straně se třpytilo jezero Iseo, na druhé straně se otevíral pohled na ještě vyšší vrcholky hor. To vše při pomalu zapadajícím slunci. Nádhera, která se nedá nikdy zapomenout.

Chvíli jsme přemýšleli, že bychom přespali přímo na vrcholu, protože se ale začal zvedat vítr a my neznali předpověď počasí, raději jsme sešli o něco níže a přespali na zahradě nějaké opuštěné chaty.

Zpět

Vytvořte virtuální kalendář pro své blízké