3. prosinec

Sláva, šestý batoh přiletěl! Prý to vzal zkratkou přes Almaty (Kazachstán). Posouváme se trolejbusem na sever města a míříme k jezeru Iskanderkul.
Sběrače trolejbusu semtam spadnou z trolejí, to se stává. Tady se to stávalo trošku častěji. Obvykle se nasadí pomocí dlouhé tyče. Tady si pomocník řidiče, co od lidí vybírá peníze za jízdu, vyleze na střechu a sběrače nasadí. Když padají příliš často, zůstane zktrátka na střeše a drží sběrače na trolejích. Nebezpečné to zaměstnání.
Jen co jsme vystoupili z rozžhaveného trolejbusu, seběhli se k nám hromady taxikářů. Počáteční ceny se pohybovali kolem 1500 somonů (1 somoni = 3.8Kč), ty jsme však hrubě a trošku se smíchem odmítli. Na 500 somonů jsme se dostali celkem rychle, ale na finálních 320 nám to trvalo asi 20 minut. Nicméně vydrželi jsme a někteří (dva) taxikáři také. Vyrazili jsme z v pekelně horkého Dušanbe do hor. Cesta vede přes sedlo Anzob (3372), což jsou skoro 3 kilometry stoupání. Pod hřebenem taky vede tunel, ale u toho prý není známo, jestli už byl dostaven, nebo už je pod rekonstrukcí.

Naše cesta Tádžikistánem

Zpět

Vytvořte virtuální kalendář pro své blízké