19. prosinec

V neděli v pět ráno jsem s Hankou vyrazil 6km zpět do Karakolu na "Mal bazaar" - trh se zvířaty, kde jsme měli zálusk na koupi oslíka. Oslík totiž bude cestovat následujících deset dnů s námi, ponese nám baťůžky a my si vedle něj budeme bezstarostně trajdat - povídala Hanka.
Jenže - kde nic, tu nic. Mohli jsme zde koupit krávy, koně, ovce, kozy... ale osla žádného. Štěstí se však na nás usmálo, jelikož se nám shodou náhod podařilo domluvit si jednoho oslíka u taxikáře. Oslík, tedy oslice, byl malinký, ale parádní. Bez váhání jsme si plácli rukou. Taxikář nám chtěl oslíka přiblížit v osobním autě, ale, popravdě řečeno, nebyl si příliš jistý, kam ho naložit. Otevřel kufr, chvíli uvažoval, pak zavrtěl hlavou, vyndal zadní sedačky a chůdáka oslíka tam s naší pomocí nacpal.

Kam s oslíkem?

Zpět

Vytvořte virtuální kalendář pro své blízké